Závěrečné hodnocení II. lig – hodnocení Jendy Kohouta č. 8

KRAJSKÝ ŠACHOVÝ SVAZ KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE – nepravidelné zpravodajství

Naše oddíly ve 2. ligách 2016/2017

2. liga – skupina B

Dosud provedené zhodnocení účasti našich družstev  bylo jen okrajové a předběžné.  V této soutěži jsme měli dvě družstva: ŠK AD Jičín D  a Jiskru Hořice.  Je pikantní, že jako hodnotitel mám zde družstva z našeho okresu a navíc jsem byl na soupisce jednoho z nich, a jsem členem druhého z nich … Potvrdilo se, jak je důležité mít dostatek spolehlivých hráčů na soupisce a bohužel řešení tohoto problému bylo prioritní u obou zástupců našeho kraje.  Ale již k umístění jednotlivých družstev.

ŠK AD Jičín D na poměry, ve kterých se nacházel, uhrál dobrý výsledek. Umístění na 4. místě je rozhodně úspěchem a zisk 17 bodů je solidní. Celkem dosáhl oddíl 5 vítězství, dvakrát hrál nerozhodně a ve 4 zápasech byl poražen. Ostudou ovšem je, že právě ve čtyřech zápasech nastoupili jičínští nekompletní. Na „výlet” do Litoměřic jeli dokonce v 5 lidech, což asi v novodobé historii ligových soutěží asi nemá obdoby. Cestou do Bakova bylo v sestavě 7 hráčů, podobně jako při zápase v Hořicích (který měl Jičín správně prohrát). Vrcholem pak bylo poslední utkání, kdy proti favorizovanému Turnovu B nastoupili domácí „Jičíňáci“  také jen v 7 lidech, navíc na poslední obsazené desce s Aničkou Vítovou, která hraje sice hezké šachy, ale na ligu dospělých to zatím nestačí. Tato situace v družstvu ovšem s tvořením sestavy před každým zápasem podporovala dusnou atmosféru.  Od „stavitelů“ soupisky před soutěží  bylo naprosto nezodpovědné, že na soupisce bylo jen 14 hráčů, a při bližším zkoumání bylo jasné, že aspoň 4 z nich budou více či méně pauzírovat. To je pak těžké nastupovat v pohodě a  přináší to stres. Celý problém byl v tom, že „Jičíňáci“ z Prahy měli ještě jiné povinnosti, než hrát 2. ligu. Kapitán družstva Štěpán Forman má často pracovní povinnosti, takže nemůže pokaždé o víkendu nastoupit a Michal Schula, který by družstvu hodně pomohl, se musel pravidelně starat o profesionály v extralize. Takže tito hráči měli možnost nastoupit v družstvu jen k 6 zápasům. Další hráč z Prahy Andrey Pochinkov hraje sice zajímavý a živý šach, ale organizačně je to zoufalé, protože se s ním dá počítat jen když ho někdo přiveze a posadí za šachovnici. Ani nechci hodnotit kdo a proč nemohl nastupovat, ostatně četnost nastoupení jednotlivých hráčů si každý může stáhnout z královéhradeckých stránek – 2. liga. Prakticky veškerá tíha dávat dohromady sestavu tak visela většinou na Jardovi Novotném, který byl zástupcem kapitána, dost pomáhala Adéla Zákoucká, ta však se starala o družstvo E v krajském přeboru. Nebýt hráčů základu družstva F – účastníka krajské soutěže – Petra Buchara a Lukáše Rychny, tak by se druholigové družstvo D asi úplně rozpadlo.

Z celého družstva byl ze základní sestavy  nejzodpovědnější Jarda Novotný, který jako jediný (!) nastoupil ve všech zápasech. 8 utkání absolvoval ještě Leon Vološin – hostující na 1. desce,  a 13. hráč soupisky Petr Buchar, který obětavě zaskakoval ve 2. lize na úkor své neúčasti v Krajské soutěži, kde měl patřit k předním hráčům v jičínském F-družstvu. Kvůli druhé lize tak nastoupil v KS jen ke třem povinným partiím. Bylo nesmyslem dávat do základní sestavy hráče jako je Jarda Fiala, který již dva roky hraje veškeré partie s nechutí, nebo Martina Duczynského, který hraje sice rád, ale vzhledem ke svým rodinným poměrům nemůže nastupovat za družstvo jak by chtěl. Nakonec polovina hráčů nesehrála více než 6 partií a to je opravdu málo. Nejvíce bodů – 5,5 – získal Jarda Novotný, což není tak mnoho, ale jak už bylo uvedeno, v takovém mančaftu se hraje hrozně těžko. Ostudná prohra v posledním kole byla jen důsledkem mizerné  nálady v tomto družstvu. Ostatní hráči získali méně bodů, i když jejich úspěšnost byla větší, za zmínku ovšem stojí podobně jako při účasti v 1. lize výsledek Ondry Kabelky, který získal ze 6 sehraných partií 4,5 bodu bez prohry a měl tak nejvyšší % úspěšnosti – 75 %.

Úplně jinou situaci měla Jiskra Hořice. Jiskra měla  touhu dokázat něco proti papírově silnějším soupeřům. A i když skončila nakonec na posledním místě, chybělo jen málo a velké překvapení v podobě udržení ligy se mohlo konat. Při sledování reportáží na hořickém webu se náhle ukáže, kolik bodů, které by otočily nebo vylepšily konečný výsledek družstva v jednotlivých zápasech, uteklo doslova mezi prsty. Vyplývá z toho, že nejméně 5 zápasových bodů navíc bylo zcela dosažitelných. Jednoduchá matematika ukazuje, že 12 bodů místo dosažených 7 by posunulo Jiskru na konečné 8. místo, protože souboj o udržení ligy končil na hranici 10 až 11 bodů. To byla velká škoda.

O družstvo se vzorně organizačně  staral Vláďa Luštinec , který byl nucen také ještě zaskakovat, když chyběli další hráči.  Celkově se ale snažila celá  parta obětavců hrát co nejlépe a uhrát přijatelný výsledek. Úžasná byla účast jednotlivých hráčů na zápasech.  Ve srovnání s tím, kam se hrabal  Jičín.  Při sledování jednotlivých hráčů je nutné se u několika pozastavit. Obdivuhodný byl Ctirad Matonoha. Byl kapitánem družstva a překonal krizi, která na něj přišla mezi 2. a 5. kolem, kdy prohrál čtyři partie za sebou. Pochopitelně se mu dále vůbec nechtělo hrát. Vzchopil se ale, a ze zbývajících 6 partií vyždímal 4 body. Navíc  sehrál jako jediný ze soupisky všechna utkání, a ještě stačil zpracovávat zajímavé reportáže ze zápasů. Nejlepší výsledek získal mladý Jarda Flašar.  Jardu znám  už léta. Hráli jsme spolu v barvách Sobotky, dvakrát jsem nastoupil proti němu také jako protihráč. Je to velmi silný hráč s velikým potenciálem a stále se zlepšuje. Jeho výkon na 4. šachovnici byl úžasný. Získal 6,5 bodu z 10 partií a zaznamenal 5 vítězství, z toho čtyři ve svých posledních čtyřech kolech, kdy nastoupil! Z hráčů z čela soupisky měli všichni těžkou úlohu. Dařilo se jim střídavě, ale některé jejich výsledky, zvláště Nataši Richterové,  byly pozoruhodné (výhry nad silnými hráči z Jičína, resp. Mladé Boleslavi).  Velmi dobře hrál Honza Rusnák, ale vzhledem k náročnému zaměstnání mohl nastoupit jen 5x, vydobyl z toho ale 3,5 bodu, což bylo významným přínosem pro družstvo.  David Sucharda a Aleš Šedivý byli hráči, kterým patří uznání za obětavost, neboť nastoupili za družstvo 10x! Přes velkou snahu ostatních hráčů na soupisce se nedařilo podle představ. Možná bylo trochu chybou, že Vláďa Luštinec s Ctiradem Matonohou připustili mít na soupisce na začátku soutěže 6 hostů (!), což při výluce některých hráčů (René Baláž) nutilo postavit na zápas slabší hráče. Asi se mohlo jednat s hosty, jestli by na jednu sezonu na soutěž do Hořic přestoupili (Nálevka, Kohout). Ovšem kdo ví? Já osobně jsem byl také na soupisce Jiskry, ale až  jako 5. host a měl jsem s Vláďou domluveno, že sehraju zápasy, kdy jede Jičín F ven v krajské soutěži, abych nemusel hlásit výsledky, ale ke splnění dohody nedošlo, samozřejmě měli přednost mladší a hlavně perspektivnější borci, byť také hosté, ale na 1.-3. desce.  Místo smluvených 5 zápasů jsem tak nastoupil jen jednou. Chyb se ale dopustí každý, a třeba bych Jiskře také moc nepomohl, protože moje výkony v KS také nebyly nic moc.

V každém případě absolvování 2. ligy  byla spousta zkušeností a Jiskra bude v další sezoně určitě patřit k hlavním favoritům v krajském přeboru.

2. 2. liga – skupina D

V této soutěži jsme měli  také  dvě družstva: ŠK Lípa  a Slavia Hradec Králové B. Obě si vedla velmi úspěšně a byla důstojnou reprezentací oddílů Královéhradeckého kraje.

Velmi úspěšnou sezonu měla ve 2. lize Slavia Hradec Králové B. Družstvo šlapalo po celou soutěž jako dobře seřízené hodinky. Vůbec nevadila jediná prohra s rivalem z Lípy, remíza s dalším silným týmem z popředí tabulky – Vysokým Mýtem – byla až v posledním kole, kdy už bylo o vítězi ligy rozhodnuto. Zajímavé bylo, že Slavia přehrávala své soupeře velmi jednoznačně, jediné těsnější vítězství bylo proti 2222 Polabiny B, ale důležité bylo, že se nakonec i tento zápas Hradci vydařil. Možná  zodpovědnému výkonu B družstva zřejmě pomáhaly i současně nevýrazné výsledky a smolné prohry A družstva v 1. lize, takže pro zachování 1. ligy  pro krajské město bylo dost brzy jasné, že tuto skutečnost má v rukách kolektiv B družstva. Je jasné, že velikou zásluhu na úspěchu měli organizátoři tohoto družstva Radek Novák a Jirka Nun, kteří zajistili celému kolektivu dobrou herní pohodu. Je pozoruhodné, že pomineme-li účast hráčů, kteří sehráli za družstvo jen dvě povinné partie (ale pozor – Miloš Možný získal na první desce ze dvou partií 2 body!), tak prakticky činnost osmičlenného týmu zajistilo jen 10 hráčů. To ukazuje na velikou spolehlivost lidí, kteří v mančaftu hráli.

Ke spolehlivosti také patřila velmi dobrá výkonnost jednotlivých borců, ale přece jen je potřeba některé z nich zvláště ocenit. Fenomenální výkon odvedl Jirka Jezbera. Takový výsledek, jakého dosáhl, při sledování ligových hráčů  prostě nepamatuji. Jiří totiž nastoupil jako náhradník a 10. hráč na soupisce ke všem utkáním, a pohyboval se v sestavě od 4. do 7. šachovnice. Při svém vystoupení  získal z 11 sehraných utkání 10,5 bodu. Vynikající výkon ale odvedl také Zbyněk Ringel. Nastoupil v 7 utkáních a pohyboval se na soupisce od 2. do 5. desky. Ze 7 partií získal 6 bodů, za 5 vítězství a 2 remízy. Velmi spolehlivě sbírali body také hráči většinou 1. a 2. šachovnice – Jirka Nun a Zdeněk Pokorný. Jirka ztratil svou neporazitelnost až prohrou v posledním kole, ovšem s nejlepším hráčem Vysokého Mýta Marianem Sabolem  (ELO 2359!).  Úspěšnost obou hráčů 65 a více % je ale na takových postech vynikající. Dá se říci, že i všichni ostatní hráči Slavie odvedli v soutěži velmi dobrý výkon, přesto si zaslouží obdiv i výtečný výsledek nejmladšího hráče soupisky – Filipa Šolce. Jako 12. hráč soupisky nastoupil 8x na 7-8. šachovnici, ale získal zde 6,5 bodu a pustil soupeřům jenom 3 remízy. Ozdobou družstva byl bezesporu pan Josef Nun, nestor hradeckého šachu a jeden z nejstarších aktivních hráčů Královéhradeckého kraje. Ve svém vysokém věku si v boji proti mnohem mladším soupeřům zachoval pan Nun 50% úspěšnost (nastoupil k 5 utkáním).  Přejeme tedy Slavii v dalších bojích hodně úspěchů a aby se nálada B družstva  pozitivně projevila i ve výsledcích v následné sezoně, v 1. lize.

ŠK Lípa A  měla ale také velmi úspěšnou sezonu. Tuším, že 4. místo ve 2. lize je historicky nejlepší výsledek oddílu, ale na Lípě mohlo být ještě veseleji. Byla jediným družstvem, kterému se podařilo v krajském derby porazit vítěze celé soutěže, Slavii HK B. Pak přišly nepříjemné ztráty s pardubickými kluby, obě prohry 3,5:4,5 asi hráče hodně mrzely. Ovšem stále ještě se dalo hrát o místo na bedně, stačilo jen vyhrát v posledním kole nad zachraňujícím se Žďárem nad Sázavou (Žďár by nesestoupil ani v případě prohry, ale to se ještě nevědělo). Normálně by to asi pro Lípu nebyl tak velký problém, ale právě toto utkání Lípě nevyšlo. No nic, bramborová medaile je také dobrá. V klubu vládla dobrá nálada a na výsledcích i výkonech hráčů to bylo znát.  Je to velmi sympatický oddíl, patřící již léta ke špičce našeho kraje. Také ligu již drží několik let. O družstvo se starali vzorně jeho kapitán Pavel Jirásek a Luboš Jedlička, jehož organizační schopnosti známe z pořádání tradičních letních blicáků na Lípě. Také disciplina hráčů Lípy byla obdivuhodná, vždyť pro zajištění zdárného průběhu soutěže stačilo z 15členné soupisky nastupovat prakticky jen 10 hráčům. Dva hráči vůbec nehráli a další tři jen příležitostně. Vzorem ostatním byli Pavel Jirásek a Bedřich Fiedler, kteří absolvovali všechny zápasy a také Martin Šedivý, který nastoupil desetkrát. Nejúspěšnějšími hráči byli čelní hráči družstva – Pavel Jirásek, který získal z 11 partií na 1.desce 7 bodů a Pepa Vařejčko, jediný host ze Zaječic dosáhl také 7 bodů, dokonce jen z 10 partií. Škoda, že nemohl sehrát více 2. hráč soupisky, Luboš Jedlička. Ten by se svojí sílou jistě nějaké ty bodíky přidal. Více než 6 partií mu ale rodinné povinnosti zřejmě nedovolily. Vyrovnané a kvalitní výkony ale předváděli další aktivní hráči. Nejúspěšnější z nich byli „Slévač“, čili kamarád Martin Kaisler, který zaznamenal 6 bodů z 8 partií, a Ondra Ruda se ziskem rovněž 6 bodů, ale z 9 partií. Ondra ale ani jednu partii neprohrál. Možná by měl být vůči svým soupeřům méně milosrdný, povolovat méně remíz  a za trochu risku by mohlo být bodíků ještě více. Pro celkové umístění ŠK Lípa byly ale důležité všechny dobré výsledky i ostatních hráčů, třebaže jejich bodové zisky byly okolo 50 %. Takže závěrem je nutné hráčům Lípy jen pogratulovat ke kvalitnímu výkonu a velmi dobrému umístění. Lze snad uvést jen jedinou výtku. ŠK Lípa měla vždy velmi pěkné oddílové stránky a rád jsem se těšil na nové zprávy, občas jsem tam i přidal nějaký diskusní příspěvek. Bohužel ale tyto stránky nějak zamrzly. Poslední zprávy jsou tam o loňských letních bleskovkách a pak už dlouho nic. Myslím, že je to škoda a tomuto sympatickému oddílu to trochu škodí.

Zpracoval:  J. Kohout