Královéhradecký krajský šachový svaz

  • Archivy

  • Rubriky

Den 6. – Smyčka kolem pachatele se utahuje

Tomáš Ulman, sekretář KHŠS - 22.8.2020

Šestý, předposlední, den jsme zahájili pozdějším budíčkem a upravenou rozcvičkou. Chtěli jsme nechat děti pořádně vyspat po výletě a rozcvičkou jsme chtěli hlavně protáhnout bolavé nohy.

Po snídani s krupicovou kaší probíhala výuka ve skupinách. Některé skupiny využili nádherného počasí a svou výuku přesunuli ven na čerství horský vzduch.

Po obědě a poledním klidu jsme se posunuli trochu dále v našem případu ukradených sladkostí. Dětem se podařilo vyřešit šifru, kterou zanechal pachatel na místě činu. Zatím ještě dalšího podezřelého nevyřadili, ale jistě vyřadí, až budou hotovy všechny grafologické rozbory.

Po hře s šifrou jsme využili další vymoženosti naší chaty – bazén. Po skupinkách se všichni, kteří chtěli, mohli vykoupat v krytém bazénu hned vedle chaty. Bazén je menší a vejde se do něho pouze 8 osob. Proto jsme museli vytvořit skupinky a postupně se vystřídat. Zbytek dětí na trávě za bazénem hráli vybíjenou a na schovku.

To vše nám zabralo čas tak akorát do večeře. K večeři jsme měli gulášovou polévku a poté jsme šli opéct buřty. Kdo buřty nechtěl, snědl více polévky.

A už nás čekal poslední program dne. Po opékačce jsme se přesunuli do klubovny a rozehráli turnaj v Holanďanech. Jelikož je turnaj nesmírně vyrovnaný (po třetím kole neměl nikdo plný počet bodů), rozhodli jsme se ho nezkracovat kvůli pozdním hodinám. Z toho důvodu jsme ho přerušili a dohrajeme ho druhý den.

Tomáš Ulman

Den 4. a 5. – Pachatel stále nenalezen, ani při celodenním výletě

Na úvod bych se rád omluvil za zpoždění s denním hlášením. Včera (čtvrtek) nás čekal celodenní výlet a tak nezbyl čas na hlášení. A večer to nešlo, děti utahali vedoucí tak, že se jim už nic nechtělo. Ale to až za chvilku.

Původně byl celodenní výlet plánován na středu, ale vzhledem k počasí, které bylo nevyzpytatelné, jsme výlet přesunuli na čtvrtek. Ve středu tím vznikl prostor pro naše klasické aktivity. Ráno dětem vedoucí Martin s Tomášem připravili již klasickou rozcvičku na sbírání mistrů světa a hned potom jsme snědli vše, co bylo připraveno k snídani.

Po snídani již na všechny čekali připravené výukové lekce. Dnes byli trochu s překvapením. V některých skupinách došlo ke změnám trenérů, aby si i jiné skupiny vyzkoušeli jiné trenéry. Výuka nám vždy končí obědem, který je předzvěstí poledního klidu. Ale řekl bych, že je to nesprávný název. Spousta dětí se o poledním klidu schází na klubovně a hraje šachy nebo obíhačku. Ti nejstarší se potom jali pátrat po pachateli loupeže procházením záznamů z výslechu.

V hledání pachatele jsme pokračovali i po poledním klidu. Objevili se dva svědci, kteří popsali možné pachatele. Ale jelikož to nebyli věrohodní svědci a nedokázali pachatele popsat přesně, zůstala ta nejtěžší práce na dětech. Jejich úkolem bylo zjistit, jaké rysy měli pachatelé (tvar obličeje, oči, uši, nos, pusa, vousy a vlasy) a ty potom poskládat do podobizny. Podobizny nebyly podobné nikomu z vedoucích, ale přeci jen měli něco společného. Všichni to byli muži.

Huráááá, Káťa Rošková sladkosti neukradla.

Skládání podobizen a následné hry v okolí chaty trvali až do večeře. Po večeři již vedoucí připravili pro děti turnaj v tempu 3+2s/tah. Turnaje se zúčastnili i někteří vedoucí. Turnaj s přehledem vyhrál Martin Buločkin (ale ten cenu nedostane :-) ). Z dětí byl hned za Martinem Dam Josef Ret, který se tak stal vítězem turnaje. O půl bodu za ním skončil Honza Vestfál a Kateřina Rošková (ale ani ta nedostane odměnu :-) ). Takže na třetím místě se umístil také s 6 a půl body Filip Rokoš. Za povšimnutí určitě stojí Iva Petirová, která odehrála skvělý turnaj a umístila se na 8. místě se ziskem 5 a půl bodu. Nasazená do turnaje byla až 21. Velice dobrý turnaj odehrál také Matěj Komora (7. místo), Vojta Vlček (11. místo) a Leoš Pávek (25. místo, 40 nasazený).

Ihned po turnaji šli všichni spát, protože věděli, že je druhý den čeká celodenní výlet.

Ve čtvrtek děti získali malý dárek v podobě zrušené rozcvičky a posunutí budíčku o 30 minut. Bylo totiž nutné, aby před výletem nabrali co nejvíce sil. Na výlet jsme se vypravili hned po snídani. Každý si do baťůžku přibalil svačinu a oběd, pro jistotu pláštěnku a dobrou náladu.

Rozděleni jsme byli do 3 skupin. Nejmladší účastníky měli na starosti Káťa a Luboš Roško. Prostřední skupinu Tomáš Ulman a Tomáš Ptáček a nejstarší skupinu vedli Martin Buločkin a Filip Šolc.

První záchytný bod naší cesty byl pro všechny skupiny společný. Hned na úvod bylo potřeba, abychom zdolali Sněžku.

První skupina nasadila tempo a všem ostatním se rychle ztratili. Cestu na Sněžku (5,5 km) se jim podařilo zdolat za necelé 2 hodiny. Tempo zvolili rychlejší, protože je také čekala největší porce kilometrů. Ze Sněžky se vydali na Luční boudu, Výrovku a Richterovi boudy (zde obědvali). Od Richterových bud sestoupili do Pece pod Sněžkou, aby potom mohli opět vystoupat na chatu Portášky. Celkem je čekalo 24 km.

Druhá skupina trochu doplatila na svého vedoucího skupiny (mě). Ze Sněžky jsme se vydali po hřebeni cestou Česko-Polského přátelství na pomezní boudy v Horní Malé Úpě. Díky mému vedení jsme si zvolili dvakrát delší variantu cesty, a tak jsme si cestu prodloužili asi o 4 km. Ale všichni byli tak nadšení z cesty, že jim to ani nepřišlo. Během cesty jsme si zahráli soutěž na sbírání odpadků kolem cest. Celkem se nám podařilo posbírat skoro 20 kg odpadků na cestě od Jelení boudy po Pomezní boudy. Všechny děti z této skupiny si za to zaslouží velkou odměnu. Abychom trochu nahradili kilometry navíc, nechali jsme se kousek svést autobusem až ke Spálenému mlýnu (4km) a odtud nás již čekal poslední kopec k Portáškám. Velký obdiv všem, jak cestu zvládli, nebyla to jednoduchá cesta, ale všichni ji zvládli.

Nejmladší skupina měla za úkol zdolat Sněžku a poté se vrátit zpět. Celkem jejich cesta měřila 11 km. A bez problémů ji zvládli.

Všichni jsme si mysleli, že se nám podařilo děti utahat a půjdeme brzo spát. Omyl. Po příchodu na chatu, sprše a krátkém odpočinku našli děti opět energii na společné hry. Takže nakonec byli nejvíce zničení a unavení všichni vedoucí.

Velká pochvala a respekt všem dětem, protože tento nelehký úkol zvládli na výbornou.

Tomáš Ulman

Den 3. – Hledáme pachatele

Včera (úterý) 19.8. proběhl již třetí den tábora na horské chatě Portášky. Počasí nám během dne trochu kazilo plány, ale my jsme to vše zvládli i díky aktivitám, které se dají dělat uvnitř.

Ráno po probuzení proběhla opět soutěž v hledání kartiček s podobiznami mistrů světa. Tentokrát byli daleko úspěšnější mladší děti, než ti nejstarší, kteří vyhrávali první den. Tím se nám celkové pořadí v soutěži zamotává. Nejúspěšnějšími hledači byli Roman Holubář (36b), Milan Dvořák (31b) a Tomáš Gloser (30b). Nejúspěšnější hledači z předchozího dne skončili až ve druhé desítce.

Po rozcvičce a vydatné snídani proběhli šachové lekce, ve kterých si všichni zdokonalují své šachové znalosti a zkušenosti. Největším tématem napříč všemi skupinami byli včera Mistři světa a jejich partie.

Jedinou kaňkou na včerejším dni byl oběd. Kuchařům se podařilo přesolit rýži (osolili ji dva kuchaři). Naštěstí byla před hlavním jídlem výborná polévka, které děti snědli opravdu velké množství. Jako kdyby věděli, co je čeká při druhém jídle :-)

Pak nastal polední klid, při kterém hlavní vyšetřovatelé připravili nástěnku s podezřelými z loupeže, aby se v tom mohl každý lépe orientovat a hledat stopy. A po poledním klidu začala pro děti asi nejzábavnější část dne – výslech podezřelých.

Děti měli za úkol si ve skupinkách připravit výslechovou místnost, taktiku výslechu, otázky, na které se chtějí zeptat, a na konec vyslechnout vedoucí. Každá skupinka vyslýchala jednoho vedoucího/podezřelého. Každá skupinka se úkolu zhostila na výbornou. V místnostech zatemnili okna, vytvořili pro vyslýchaného nepříjemné prostředí a zvolili si výbornou taktiku. Někteří vedoucí po výslechu říkali, že už nikdy nechtějí výslech zažít. Nebo alespoň ne od našich dětí :-) Děti využili taktiky hodného a zlého policisty, různé psychologické nátlaky (snížená židle pro pocit podřazenosti, schovaný vyšetřovatel ve skříni, …) a i formu odměny a trestu. Děti si to užili a ze všech vedoucích získali důležité informace. Teď už jen v nich najít ty nejdůležitější, aby se mohli v pátrání posunout dále.

K večeru se počasí umoudřilo, a proto jsme využili příležitosti a vydali se na atrakce herní krajiny PEC-KA, které se nachází asi 100m nad chatou. Největší úspěch měla hra na schovávanou, kdy vedoucí Tomáš Ptáček hledal děti schované po všech atrakcích. Nikdy nenašel všechny.

Večer jsme si ještě všichni zahráli na klubovně nějaké hry (městečko Palermo, ping pong, …), osprchovali se a šli spát.

Musím pochválit všechny děti z našeho největšího pokoje (a kde bydlí ti nejmladší), protože včera večer všichni rychle a v poklidu usnuly a nezlobily :-)

Fotografie dnes nepřidám, jelikož jsem byl tak důkladně vyslýchán, až jsem zapomněl fotit :-) Fotografie z herní krajiny přidám, až je stáhnu od ostatních vedoucích.

Tomáš Ulman

Den 2. – Velká táborová loupež

Pondělní den jsme zahájili budíčkem, který byl stanoven na 7:20. Poté proběhlo kontrolní měření teploty, kterým všichni bez problémů prošli. A už nás čekala rozcvička.

Po krátkém běhu a protažení, které měli na starosti Vendy Jarešová a Stela Archlebová (protože jako první ráno cestovali po chatě – už po šesté hodině), proběhla hra na běhání – děti po lese museli najít kartičky mistrů světa. Každý mistr světa byl jinak bodově ohodnocen a úkolem bylo nasbírat nejvíce bodů.

Po parádní snídani nás pak již čekali výukové lekce po jednotlivých skupinách. Skupina A s Lubošem Roškem, skupina B s Martinem Buločkinem, Skupina C s Filipem Šolcem a skupina D s Káťou Roškovou. Já s Tomáš Ptáčkem jsme mezi tím připravovali odpolední program.

Odpolední program začal hned po poledním klidu. Když jsme chtěli ocenit děti za jejich sportovní výkony na hřišti zjistili jsme, že nám byl odcizen kufr s odměnami. Děti se ihned rozhodli, že kufr vypátrají. Proto se rozdělili do skupin a pustili se do ohledání místa činu, pátrání po stopách a odebírání vzorků otisků bot.

Pak skupiny porovnali a poskládali svá zjištění. Vedoucí skupinek si udělali vyšetřovací místnost a pustili se do vyšetřování. Ostatní děti mezi tím využili čas pro hraní obíhačky nebo šachů. Vyšetřovatelé nakonec přišli s překvapivým výsledkem. Uklizečka, kuchař a ani majitel chaty nám kufr neukradli. Byl to někdo z vedoucích. Ale který? To budou muset zjistit v průběhu tábora.

Po večeři nás již čekal úklid společenské místnosti a přednáška Luboše Roška.

Níže přikládám fotografie ze včerejšího dne. Nejsou všechny, jelikož jsme fotili na různé telefony. Až to půjde, přidám sem i ostatní.

Tomáš Ulman

Den 1. – tábor Portášky 2020 zahájen

Šachový tábor KHŠS, na který se celé léto děti těšili, se stal skutečností. Včera (v neděli) přijelo 32 chlapců a 9 dívek na horskou chatu Portášky.

Hned první den byl náročný. Čekalo nás splnění všech podmínek (převzetí dokumentů od rodičů), seznamování, úvodní turnaj a hry.

Pobyt jsme začali obědem a hned jsme poznali, že nám tu bude chutnat. Po poledním klidu nastala chvíle pro úvodní turnaj. Ale tentokrát to nebyl ledajaký turnaj.

Turnaj byl stížený několika úkoly. Nejstarší děti měli za úkol vyrobit 5 šachovnic, které potom umístili na prvních 5 šachovnic. Posledních 7 šachovnic naopak hrálo bez hodin, kdy soupeř musel hráči počítat čas na tah. Nejlépe tedy dopadli hráči na 10. a 11. šachovnici, kteří hráli na kompletní šachové soupravě a ještě z pohodlí gauče a křesel.

Celý turnaj se urputně bojoval, ale pouze jeden hráč bojoval ze všech nejvíc. Jan Dedek porazil všechny své konkurenty a v celém turnaji neztratil ani jeden bod (7 bodů ze 7). Na druhém místě skončil Tobiáš Zdechovský s 6 body a na 3. místě se umístila Adam Josef Ret s 5 body a nejlepším pomocným hodnocením.

Pak už nás čekala večeře, vyhlášení výsledků, seznamovací hry a rozdělení do skupin.

Fotky z turnaje a seznamovacích her naleznete níže.